Jaký je Mauro Picotto v roce 2011?
Řekl bych, že je vyzrálejší a také zodpovìdnìjší. Z hudebního hlediska hledím stále jen na kvalitu bez jakéhokoli kompromisu.
Před chvíli jsi na Facebooku aktualizoval svùj status, ve kterém se píše, že jsi právì doletìl z Ibizy do Tokia. Jaké to je hrát jeden den na Baleárách a druhý den v zemi vycházejícího slunce?
Hmm, zajímavá a opravdu velmi aktuální otázka, heh. Každopádnì musím přiznat, že mùj styl hraní se nijak zásadnì neliší. Jisté rozdíly tu jsou… například dnes se tìším, že zahraji trochu sofistikovanìjší set než včera v Amnesii, ale vìřím, že to bude bavit jak mì, tak lidi co přijdou do klubu a promotéry, kteří mì bookovali. Japonsko, Ibiza nebo Jižní Amerika… na každém kontinentì hraji unikátnì, ale mùj set je vždy plný energie a složený jen z kvalitních skladeb.
Ve kterém klubu se cítíš „jako doma“?
Nemohu jmenovat jen jeden klub, protože celá Ibiza je pro mì „domácím hřištìm“. Na zdejší party chodí lidé, kteří se přirozenì zajímají o hudební novinky a tìší se, že je zde uslyší v nejaktuálnìjším podání, což mi dává neskutečnì silnou zpìtnou vazbu.
Jak často aktualizuješ svou legendární sbírku barevných sluchátek a jaký je tvùj poslední přírùstek?
Pořizuji si nová sluchátka co čtvrt roku a momentálnì používám zelené Sennheisery.
Co je nového na tvém labelu Alchemy?
Nedávno jsem vydal své album TwentyEleven, ke kterému již brzy vyjde i remixové album. Nechci se chlubit, ale troufnu si říct, že jsou to opravdové „killer dance floor “ pecky. Remixù je dokonce tolik, že vyjdou na dvou albech – Remixes part 1 a part 2.
Nastal nìjaký posun mezi tvým předposledním albem 2010 a tím posledním s názvem TwentyEleven?
Ano i ne. Předposlední album reflektovalo mé aktuální pocity a snažil jsem se na nìm realizovat své nápady roku 2010. Když si je ale zpìtnì poslechnu, nemohu říct, že by bylo v nìčem špatné nebo nepovedené. TwentyEleven má sice pokročilejší sound, ale obì alba spojuje posedlost po energičnosti, která je pro mì vždy na prvním místì.
Jaký je tvùj recept na onu „energičnost“?
Je to koktejl, který je smíchaný z energie, emocí a sexy rytmù!
Jak si letos užíváš svou rezidenturu v klubu Space na Ibize?
Space je, dle mého názoru, jeden z nejlepších klubu na svìtì a jsem opravdu rád, že jsem jedním z jeho rezidentních DJù. Samozřejmì hrávám i v jiných klubech na Ibize, ale Space je pro mì čímsi výjimečný. Tìžko však popsat slovy co to je… z toho místa je cítit neskutečná energie a nabízí se tu jisté srovnání s Brnem, kde se mi také vždy skvìle hrálo a cítil jsem zde z lidí neskutečné nadšení. Doufám, že se u vás nic nezmìnilo a Apokalypsa bude opìt pořádnì rozjetá!
Nedávno se konal první ročník Alchemy Music Festival, který je tvým prvním pořadatelským počinem takového rozmìru. Jak jsi spokojený s prvním dílem?
Já tomu říkám spíše „nultý ročník“, ale musím uznat, že jsem velmi spokojený. Ono vyjednat veškerá povolení a zorganizovat takový festival dá spoustu práce a když se ještì k tomu přidá nepříznivé počasí, které v Itálii panovalo po celý červenec, tak musím uznat, že jsme to nakonec zvládli celkem obstojnì. Každopádnì pořád je co zlepšovat a tìším se, že festival bude rok od roku vìtší a vìtší.
Jak pohlížíš na digitalizaci hudby jakožto jeden z veteránù DJingu? V čem vidíš výhody a v čem nevýhody tohoto fenoménu?
O digitalizované hudbì se nedá říct ani že je dobrá, ani že je špatná. Výhodu vidím v tom, že je skladby jsou nyní mnohem levnìjší. Osobnì vidím nevýhodu v tom, že prakticky vymizely vinyly, které jsem vždy miloval a vždy milovat budu. Každopádnì jak šel čas, i já jsem přešel na digitální platformu a momentálnì si myslím, že je dobré, že se svìt digitální hudby neustále rozšiřuje a zlepšuje a zároveň s tím klesají náklady na produkci a distribuci hudebních souborù.
V tvé aktuální biografii se píše, že žiješ mezi Španìlskem, Anglií a Itálií. Ve které z tìchto zemí se cítíš jako doma a kde trávíš nejvíce času?
Doma se cítím všude tam, kde mám rodinu a tu mám ve všech tìchto zemích. Ve svém životì už jsem se toho hodnì nacestoval a postupem času jsem zjistil, že doma se cítím tam, kde mám nìkoho na kom mi záleží. Díky svým cestám jsem přišel na to, že nezáleží na místì ale na lidech, které má človìk rád!
Zdroj: Apokalypsa s.r.o. – Dalin Vajčner
Publikoval: Redakcia GREGI.NET
