Konečně nám začal festival Colours of Ostrava 2015. Pro nedočkavce se otevřely brány už o 12cté hodině a mohli začít prozkoumavat mírně modifikovaný areál Vysokých pecí v Ostravě.
Z nedostatku loňskeho ročníku zůstala struska na zemi před hlavními podii ale areal doznal mírných změn v podobě mírně větší plochy a nových cest mezi jednotlivymi stagei.
Otevíracím koncertem nového ročníku a zárověn ukončovacím koncertem ročníku minulého se stal koncert Michala Hrůzy, kdy zpěvák vloni nemohl vystoupit kvůli nešťastnému incidentu na stodolní a následnému pobytu v nemocnici.
V stejný čas jak Michal Hrůza začínal koncert slovenské kapely Longital na druhém konci areálu. Longital přijel zahrát v staronové sestavě (Marián Slávka jako staronový člen). Minule když hrál Longital na Colours of Ostrava (v roce 2008) tak si pamatuju že stan ve kterém hráli byl poloprazdný ale tento rok je na Colours přivítalo mnohem větší publikum, které se vlnilo v rytmu.
Bazzookas kteří hráli po Longitalu na vedlejším podiu byli úplným opakem, tam se fanoušci nemohli jen vlnit ale museli doslova skákat a tancovat. Bazzookas přivezli z Nizozemí směs ska a rocku, na které jste měli chuť skákat bez ohledu na teplo naokolo.
Ještě za světla, okolo osmé večer nastoupila na hlavní pódium světoznámá Björk a kompletně zaplnila prostor před hlavním stage. Björk si pro festivalové publikum připravila těžké vystoupení doplněné videoprojekcí a ohňostrojem. Představily se písně z jejího nového alba Vulnicura ale i z staršího alba Homogenic. Osobně jsem čekal jiný zážitek z koncertu než který jsem si nakonec odnesl, ale i tak to stálo za to a zrušený koncert z 2012 určitě vynahradilo.
Z stanice metra na festivaly, tak nějak by se pár slovy opsal přiběh za kapelou Too Many Zoos. Bláznivy „Brasshouse“ jak styl pojmenovala sama skupina se divákům představil na Agrofert Fresh stage. Beze zpěvu a bez elektroniky přilákali diváky si poslechnout něco nové a zajímavé. Kombinace rock, pop, EDM, jazz a africké rytmy v podání trojčlenné kapely (barytonsaxofonista Leo P., trumpetista Matt Doe a bubeník David “King of Sludge” Parks) byla zajímavá a i taková novinka má místo na Colours of Ostrava.
Byl jsem zvědavý na kombinaci kapely Zrní a Janáčkovy filharmonie Ostrava a nepasovalo mi to k sobě, věřím že úmysl mohl být dobrý ale výsledek neohromil. Ba právě naopak, vzhledem k úpravě písní zanikala tvůrčí složka Zrní, zvuk samotné kapely a i samotný zvuk filharmonie.
Roni size & Reprazent uzavírali první den na ArcelorMittal stage ale pohádka na spánek to nebyla, leda že by vaše sny byly plné pohybu, drum´n´bassu, hip-hopu, soulu a junglu. Takový sen ovládl celé publikum až do poslední chvíle koncertu kdy pro diváky čekala příjemna noc a komu ještě zůstavala energie, tak se mohl jít dorazit na koncert Caribou.
Napísal: Jan Klepek – wwwnick
Foto: Jan Klepek – wwwnick