Ahoj Lucko, jak se ti daří skloubit Djing a mateřství? Čekala jsi, že to bude horší nebo naopak lepší?
Já jsem žádnou představu nemìla, protože je to moje první dítì. Každopádnì jsem vìdìla, že chci pokračovat v hraní a sama jsem nevìdìla jak to vùbec pùjde skloubit. Mìla jsem ale velkou oporu v mém příteli, který se mnou cestoval i například na hraní do Lucemburska a staral se o malýho Míšu, když mu byly čtyři mìsíce. Tím, že jsem začala hrát celkem brzy po porodu, musím uznat, že bez nìj bych to nezvládla. Prostì začátky byly hodnì krušný a tìch probdìlých nocí, které pak človìk dospával po hodinách přes den bylo hodnì, ale teď už je Míša vìtší, takže je to lepší.
Máte v plánu pìstovat v nìm hudebního ducha?
Michal (pozn. Lucčin přítel) nedávno koupil domù profesionální klávesy, které samozřejmì naplno ovládá, takže Míšovi celkem často hraje a ten u toho hopsá a tancuje a sám si k tìm klávesám taky občas sedne a zkouší mačkat rùzný tlačítka… samozřejmì zatím je to pro nìj jen taková hračka, takže není moc poznat, jestli má hudební talent nebo ne. Určitì ho chci ale časem dát třeba na klavír a uvidíme, jestli ho to bude bavit. Stejnì tak mu občas zapnu notebook s Traktorem (pozn. software pro DJe) a on si tam zkouší, co který tlačítko udìlá.
Celkovì mu chci ukázat plno vìci – sporty, hudbu a plno dalších záležitostí, ať má přehled a sám si z toho potom vybere.
Jak bys reagovala na to, kdyby za tebou třeba v 15 letech došel a řekl, že chce být taky DJem…?
Já bych mu v tom určitì nebránila, stejnì tak jako rodiče nebránili mnì. Pokud by ho to bavilo, tak bych byla ráda, že je do nìčeho nadšenej a že na nìčem maká. Samozřejmì je výhoda, že bych mu o tom mohla hodnì říct, takže bych byla ráda, kdybych mu mohla nìjaké svoje zkušenosti a rady předat.
Co máš na české taneční scénì ráda?
Určitì je to publikum! Asi proto, že právì české publikum mì zná nejvíc… a taky proto, že české publikum to umí úplnì skvìle rozjet.
Hodnì českých fanouškù taneční scény jezdí (z mnoha dùvodù) na akce do zahraničí a tím se mi vybavuje třeba známá fotka z Loveparade, kde jsi hrála a podporovala tì pomìrnì velká skupina právì českých fandù. To stejné bylo před pár lety v Maďarsku. Cítíš tuto podporu pořád? A proč myslíš, že čím dál tím víc lidí jezdí na party do zahraničí?
Jo, ta podpora byla skvìlá, zvlášť třeba v tom Maďarsku, kde se konají festivaly a party v takovým rozsahu, který je v našich podmínkách úplnì nepředstavitelný. A proč to tak je? Ubylo u nás plno akcí a festivalù a zùstali jen ti nejsilnìjší, kteří to fakt chtìjí dìlat a dìlají to dobře, což je na jednu stranu dobrý, protože v minulosti existovalo plno pofidérních a nesolidních akcí. Taky určitì ubylo sponzorù, protože v dobì kdy byla ta scéna na vrcholu to bylo pro sponzory ohromnì zajímavé prostředí. Každopádnì akce tu pořád jsou, i když ta scéna už není tak na vrcholu jak bývala. Dùležitý ale je neříkat si, že je to tady na nic, nežít minulostí ale naopak začít makat.
Díky tomu, že hraješ celkem často v zahraničí, máš celkem dobrou možnost srovnání… jak je to tedy nyní na západì s taneční hudbou? Přešla už ta krize, o které se začalo mluvit před mnoha lety v Británii nebo ani žádná nebyla?
Ta situace je taková podobná jako u nás. Třeba v Nìmecku mají nejvíc hraní ti DJové, kteří na sobì pracují, mají nìjakou produkci a kteří se snaží. A ti kteří se nikam neposouvají to hraní prostì nemají… ale taky tam ubylo akcí, stejnì jako u nás.
Co bys naopak vytkla české taneční scénì?
To jsou třeba ti špatní promotéři, kteří v minulosti neplatili, ale s tím jsem se třeba setkala i v Nìmecku – tam teda spíš v rámci malých klubù, ne na akcích typu Nature One. Ale takoví lidi udìlali třeba jen jednu akci a dál už nic nebylo. Tím, že je tìch parties míň, tak to naopak pomohlo právì té kvalitativní stránce.
Teď se posuneme k tvé produkci… nyní využíváš při hraní software Traktor a kontrolér X1 z dílny Native Instruments, která patří mezi leadery v tomto oboru. Plánuješ v budoucnu nìjak více propojit své hraní s prvky vlastní produkce? Začít používat třeba Ableton a další MIDI kontroléry?
Jak říkáš, tahle firma pořád chrlí nìjaké novinky, takže co bude nové, tak to zkusím.. určitì by mì nebavilo hrát pořád z toho stejného. Po 4 letech hraní z CD playerù mì to taky omrzelo, takže jsem se najednou nadchla pro Traktor, protože je to velkej posun. Takže nejspíš pùjdu tou cestou hraní z počítače. I když teď jsem nedávno hrála z Pioneer CDJ-2000 a tam už se to taky posunulo hodnì daleko a přiblížilo se to k tomu, co nabízí ty dnešní digitální technologie. Třeba takový Carl Cox, který vždycky propagoval nové technologie a nìkolik let hrál z Traktoru, si třeba taky minulý rok v srpnu střihnul nìkolik setù právì na ty nové přehrávače od Pioneeru.
Ono ale v závìru záleží především na tom, co a jak človìk hraje a ne z čeho hraje. Jestli to jsou dvì desky nebo nìkolik kontrolérù.
Nedávno jsi vydala track Japan sugar, který je po Body dance opìt takovým odklonem od toho „techno soundu“, kterým jsi se dřív prezentovala na každé halovce…
Každý DJ a producent se nìjak vyvíjí… já jsem ten track skládala, když jsem byla ve čtvrtém mìsíci tìhotenství a tak jsem mìla spoustu volnýho času, protože už jsem nehrála. Začala jsem proto spolupracovat na produkci se svým přítelem Michalem Dvořákem a narazili jsme na takovej „japonskej sampl“. Z toho vznikl track Japan Sugar, ke kterýmu jsem si chtìla nechat udìlat videoklip, protože je to takovej zvláštní a melodickej. No a jedno pražský studio mi doporučilo dva japonský animátory, který by to mohli zvládnout. Tak jsem jim poslala nìjaký svoje podklady a oni mi poslali nìco naprosto odlišnýho od mých představ. Mìli jsme prostì rozdílný představy o tom, jak tam zahrnout určitý japonský prvky, protože my tady v Evropì vnímáme Japonsko úplnì jinak. Nakonec se toho ujal jeden český výtvarník , kterej to dotáhl do té finální podoby, se kterou jsem spokojená. Samotný ten klip vznikal pùl roku, protože byla použita hodnì složitá výtvarná technika.
Proč zrovna Sugar?
Ono to nemá nìjaký hlubší význam, prostì se mi to k tomu líbilo. Pùvodnì to mìlo být Japan Boogie, ale to by znìlo jako takový klišé.
Japan Sugar se hraje i na české platformì legendárního kanálu MTV. Jaký máš vztah k tomuto kanálu, který jak v zahraničí tak u nás ovlivňoval a dodnes ovlivňuje milióny adolescentù?
No já na MTV vždycky koukala – hlavnì na PartyZone, která bìžela kolem pùlnoci a odtam jsem fakt čerpala plno inspirace – třeba z klipù Svena Vätha, Paul van Dyka, Marushy. Na to jsme vždycky koukali s kamarádama předtím než jsme vyrazili na party.
Teď už na MTV tolik nekoukám, ale dřív fakt jo!
Celkovì je známo, že inklinuješ k rùzným umìleckým odvìtvím, proto by mì zajímalo jestli ještì nìjak pokračuje spolupráce s tvojí sestrou, která je tanečnice a choreografka.
My jsme mìly naposledy před rokem LL projekt a ten jsme hrály asi třikrát, kde v rámci vystoupení její taneční skupiny hraji krátký a předem naučený DJ set. Oni na nìj zase mají naučené takové minimalistické taneční kreace. Takže to byl takový nový zážitek, protože každý DJ set hraji spontánnì, zatímco tady jsme se museli všechno trénovat prakticky přesnì na doby, respektive takty.
Prolínají se nìjak tvé mateřské pudy i do struktury labelu Sound of Acapulco? Mám namysli například podporování nových talentù, apod.
Jasnì, snažím se pomoct talentovaným lidem – nejvíc třeba Slovincùm a Italùm jejichž sound se mi opravdu líbí. Ačkoli vím, že zatím ještì nejsou moc známí, tak vìřím, že jednou se o nich bude hodnì vìdìt. Patří mezi nì třeba Tomy DeClerque, Massi Paoli, Alexander Madness a další.
Jaká jsou první tři slova, která tì napadnou, když se řekne Brno?
Rodné mìsto, Apokalypsa a památky (pozn. konkrétnì Kapucínská kaple), hehe. Jinak Brno samozřejmì miluju, ale už bych se asi zpátky nepřestìhovala, protože tu mám plno kamarádù, sestru a samozřejmì rodinu. Navíc jsem opìt začala hrát ping-pong ☺
Zdroj: Dalin
Publikoval: Redakcia GREGI.NET
