Paul Van Dyk v Prahe – Rozhovor Jean Luc!

Mladý a talentovaný Jean Luc se již brzy představí v pražském klubu Sasazu na stejném pódiu jako legenda elektronické hudby Paul van Dyk. Díky následujícími rozhovoru se o něm, o jeho začátcích i budoucích plánech dozvíte víc. Představujeme Vám naději české taneční scény!

Ahoj, vezmeme to pěkně popořádku. Jak ses dostal k hraní a produkci? Začal jsi dřív chodit na mejdany nebo skládat?
Zdravím všechny! Jak se říká, život je o náhodách, stejně tak tomu bylo i v tomto směru. Naprosto prvotním bodem toho všeho bylo spuštění programu na tvorbu vlastní hudební produkce, v té doby jsem měl 12 let a mejdany v tomto věku zatím nepřicházeli v úvahu :-). Svůj první mejdan, teda spíše přesněji řečeno diskotéku, jsem navštívil později až tuším ve 14. Od uvedených 12 let jsem se věnoval produkci velice intenzivně. V té době byla tato záliba o něco složitější, než u lidí, kteří začínají dnes. Vše se blbě shánělo, hledalo a učilo. Nyní je vše dostupné a internet je doslova poset návody a instruktážními videi. Ovšem zpět k otázce. Své první tvorby jsem posléze začal prezentovat, díky tomu si mě několik lidí všimlo a tím se otevřela cesta dále –  k djingu a k prvnímu hraní.

Jak vznikají tvé skladby? Používáš převážně softwarové nástroje? Lákají tě staré osvědčené hardware klasiky?
Jelikož se zdokonaluje jak hardware, software, tak i samply, větší procento toho všeho tvoří právě správně navolený software a kvalitní samply. Bohužel nebo možná bohudík se řadím mezi perfekcionalisty, kteří si rádi vše dělají sami – především v té zvukové časti. Neminula mě tedy ani řádná investice do hardwarového zařízení, už z důvodu, aby zvuk tracků byl co nejširší. Využívám ho především na hlavní syntetické nástroje, mixáž a mastering. Hardware je vždy znát – vše tedy vhodně kombinuji se softwarem. Hardware a o to více staré dobré klasiky mě samozřejmě lákají, není to ovšem levná záležitost. Co mám ve studiu využívám na maximum, kdybych si ale měl vybrat další přírůstek, lákal by mě Minimoog Voyager či pořádná analog komprese.

Jaké byly tvé první pocity, když jsi se dozvěděl, že budeš hrát na jednom pódiu společně s Paul van Dykem?
Jako malý jsem Paul van Dyka poslouchal a v té době by mě absolutně nenapadlo, že s ním budu jednou hrát na jedné stage.  Ten pocit byl pro mě velmi radostný. Zkrátka „woooow“ :-)

V poslední době se dostáváš do podvědomí čím dál tím více lidí a to i díky spolupráci s Michaelem Burianem. Jak bys jej popsal v jedné větě? Je to pro tebe spíše kolega nebo guru?
Jsme spíše skvělí přátelé, než-li kolegové – velmi mi pomáhá a naprosto si rozumíme jak po lidské, tak i po té hudební stránce.

Jak vlastně vaše spolupráce vznikla?
Jak jsem psal již v úvodu, opět to byla naprostá náhoda. V minulosti jsem Michaelovi Burianovi zasílal své práce a poté měl možnost remixovat jeho aktuální track. Velmi ho oslovili mé nápady a zvuk. Mezitím jsem spolupracoval s vícero lidmi a umělci, ovšem ten pravý smysl spolupráce tomu dal track „Beautiful Love“.

Gramofony / CD playery nebo laptop?
Na toto téma má každý subjektivní názor. Podobně bude znít i má odpověď. Hraní z vinylů má své kouzlo, ovšem kdo by se s tím v dnešní době tahal, když stačí vzít do kapsy jednu flashku. Doba jde dopředu a tak se přizpůsobuje i dostupná technika na parties. Dnešní začínající DJs mají také vše jednodušší a pohodlnější. Může jím být naprosto každý, kdo nakoupí pár tracků a osahá základy. Já sám se držím prozatím CD playerů, jelikož je to univerzální způsob

Co je tvým snem?
Těch snů mám hned několik. Hudba mě velice naplňuje a tak bych se jí rád věnoval tak dlouho, jak jen to bude možné. V budoucnu bych se určitě někdy rád usadil a žil šťastný a spokojený život. A na závěr, pro někoho možná divný sen, pro mě ovšem důležitý, a to, aby se lidé vzpamatovali a pochopili, že život není jen o penězích, vzájemnému podkopávání si nohou a soutěživosti o tom, kdo je nejlepší.

Komu posíláš své čerstvě složené tracky jako prvnímu? Kdo je pro tebe tím „hlasem lidu“, jehož názory jsou pro tebe směrodatné?
Pro mě jsou důležité názory obecně – jak lidí z branže, tak od lajků. Mám určitý okruh lidí, kterým věřím a jsou ke mně upřímní. Ovšem tím prvním „uchem“ a „hlasem“ zároveň je Michael Burian.

Je hudba zároveň tvou prací na plný úvazek, nebo se profesně věnuješ ještě něčemu jinému?
Věnovat se hudbě profesně byl můj sen již od dětství a tento sen se mi po úmorné dřině splnil až teprve nedávno. Předtím jsem si přivydělával jako zvukový mistr a grafik. Tyto posty jsem ovšem právě kvůli hudbě musel značně omezit.

Jak trávíš volný čas?
Pokud to není hudba, věnuji ho odpočinku a regeneraci. Velmi mě baví hra na klavír, i když to jsme zase u té hudby. Ovšem sem tam je třeba si pročistit hlavu… Svůj volný čas trávím tedy především s přítelkyní (když nějaká je) a nebo sportem, například během či vzděláváním se.

S rostoucí popularitou se bezesporu stáváš i častějším terčem pomluv a nevraživosti. Jak se s takovými situacemi vypořádáváš?
Teď budu znít jak nějaký šprt, ale zajímáte-li se o psychologii, vždy má pomluva nějakou příčinu, ať už jsou to komplexy, závist nebo soutěživost. Už z tohoto důvodu řeším tuto situaci ignorací. Má-li na mě někdo negativní názor, ať ho tedy má. Holt nikdo není dokonalý :-)

Díky moc za rozhovor a budu se moc na všechny těšit. Doufám, že si to pořádně hudebně užijeme! :-)

Zdroj: OLIVIER DAMIAN PRAAN s.r.o.