Italský trancový mág Giuseppe Ottaviani Live bude jednou z DJských ozdob letošní Transmission, která se uskuteční již 25. října v Praze.
Pětatřicetiletý sympaťák, který patří k miláčkům českého publika, nám dovolil, abychom ho vyrušili v jeho studiu a popovídali s ním o všem možném, ale samozřejmě hlavně o Transmission…
Giuseppe, začneme ze široka – co je u Tebe nového?
Abych řekl pravdu, i když jsem právě ve studiu, snažím se teď malinko relaxovat. Těžká práce byla dokončena a tak dodělávám jen nějaké hudební resty, vybírám tracky pro moje nadcházející sety a tak…
Tou těžkou prací máš na mysli svoji novou kompilaci?
Jojo, přesně, právě mi vyšla nová kompilace “GO ON AIR“. Je to asi hodina, co mi domů dorazily fyzické kopie a jsem z toho nadšený. Vypadají moc hezky, a hned jsem i prověřoval, jak ty disky zní a jsem opravdu moc spokojen. Je to dvojdisk, přičemž nejvíc pyšný jsem asi na to, že z 90 – 95 % jde o naprosto exkluzivní materiál. Tedy o skladby, které nikde jinde nenajdeš.
Jak se Ti tohle povedlo?
Já často dostávám skladby od svých dobrých kolegů z branže – Aly & Fila, Johna O‘ Callaghana, Seana Tyase a dalších. Takže i oni, ale i mnoho dalších mi dalo exkluzivní tracky, které jsou vlastně i přímo určeny na tuto kompilaci a nikde jinde ani do budoucna k nalezení nebudou. Jsem za to opravdu strašně rád…
Jak vlastně probíhal zrod téhle kompilace?
Začal jsem už někdy v březnu či dubnu, kdy jsem postupně vybíral první songy na tuhle kompilaci. Je to vlastně kompilace mého labelu, takže všechny songy mám pod smlouvou. Prvním krokem tedy bylo vybrat ty správné písně z demonahrávek, které pravidelně dostávám, k tomu jsem přidal několik písní já a moji hudební kolegové a přátelé. Pak jsem během léta udělal poslední selekci, uspořádal songy za sebou a set namíchal. Šlo to vlastně velmi rychle.
A co nové autorské album? Pracuješ už na nástupci loňské desky Magenta
Samozřejmě. Víš, mezi alby “Magenta“ a předchozím, které se jmenovalo “Go“, uběhly čtyři roky a myslím si, že to je opravdu až příliš. Určitě to ještě nějakou dobu bude trvat, ale už pracuji na demoverzích písní, jsem v kontaktu se svými zpěvačkami – prostě jsem v pracovním procesu. Já při autorské desce pracuji jinak než ostatní. Neumím se zavřít na tři měsíce do studia a udělat ho. Pro mě je ideální létat po celém světě, hledat tu správnou inspiraci na různých akcích a následně se tohle snažím zhmotnit v hudbu. Tak se prostě stane, že vnikne skladba, ke které mě inspirovalo třeba turné po Austrálii, nebo to, že jsem byl na Transmission, nebo, že jsem se vrátil z Los Angeles. Prostě nemohu dělat na povel. Myslím, že nové album bude ještě tak rok trvat, nejtěžší je pak všechny tyhle zkušenosti a inspirace, které získávám, vměstnat do jednoho disku.
Jsi Ital jako poleno a musím říct, že právě v Itálii mnoho trancu nevzniká. Inspiruješ se i ve volném čase produkcí svých kolegů, nebo raději zabředneš do klasické italské hudby od Laury Pausiny, Tiziana Ferra…
Nebo Erose Ramazzottiho, co??? (Smích) No, budeš se divit, je plno takových umělců, s kterými bych rád něco natočil…
Proč jsi je ještě nezkusil oslovit? Podívej se na Aviciiho, ten do nového singlu dostal Robbieho Williamse…
Já si myslím, že by se moje poptávka zastavila u jejich manažera (smích). Ale zpět k tématu. Já mám ve volnu nejraději asi ticho. Pracuji vlastně na nové hudbě každý den několik hodin, a tak mi na poslech jiné hudby ani moc času nezbývá, navíc je občas dobré získat od věcí odstup. Když už ale něco poslouchám, stačí mi jen rádio nebo iPod…
Giuseppe, vraťme se trošku k Tvému hraní. Jsi jeden z mála DJů, kteří nabízí během svých vystoupení “přidanou hodnotu“, protože kombinuješ klasický DJing s živou performance. Jak to vůbec všechno zvládáš? Oproti klasickému hraní, které opravdu vypadá lehce, to musí být pěkný záhul…
Ono ten klasický DJing nevypadá jen velmi jednoduše, on i jednoduchý je. Díky dnešním technologiím vlastně nepotřebujete nic víc, než jen vybrat tracky. A to je způsob, který já nemám zrovna rád. Když jsem začínal s hraním, míchal jsem normálně z vinylů a vždy mi trvalo minimálně dvě minuty, než jsem si napojení písní připravil tak, aby následný přechod byl v pořádku. Tohle je ten job, co má DJ fyzicky dělat. Já jdu v tom svém hraní ještě malinko dál. Z velké části hraju svoje věci, které jedu naživo, ale zároveň i občas přidám něco od mých kolegů DJů. Tam je to ještě složitější, protože si ty písně musím upravit, ve studiu si je vlastně zkusím sám natočit tak, jak vyhovují mě a následně i tyto remixy a re-worky hraji naživo. Kdybych použil jejich nahrávky, celá moje snaha by nedávala smysl.
Pokud mám být upřímný, už jsem měl malinko obavy o budoucnost takového toho klasického trancu s BPM mezi 136 – 140, ale díky lidem jako jsi Ty, Solarstone nebo Sean Tyas stále věřím, že se ten klasický pure trance udrží. Vnímáš ty osobně nějaké obavy do budoucna?
Já nemohu říct, že bych měl přímo nějaké obavy, navíc na tuhle otázku se ani nedá nějak rozumně odpovědět – to je jako kdyby ses výrobce iPhonu teď zeptal, jak bude vypadat iPhone10. Nikdy jsem neměl nějaký strach, že trance vymře, ale myslím, že i v této hudbě je to stejné jako v každém jiném odvětví – jednou to jde nahoru, podruhé dolů a pak zase nahoru. Výhodou stylu trance je, že velmi konzistentní. Žádný jiný taneční styl nemá tak silné hudební základy jako právě tento. A já jsem moc rád, že právě trance je tím hudebním stylem, který mě nejvíc oslovuje…
Takže trance děláš vlastně srdcem…
Trance dělám hlavně proto, že tahle hudba je mi prostě nejbližší. Nikdy bych nemohl dělat jiný hudební styl proto, že by třeba z něj bylo více peněz. Navíc si myslím, že trance ze všech hudebních stylů dělám lépe, než jakýkoliv jiný hudební styl, který bych mohl dělat. Sám si všímám, že mnoho DJů kolem mě podlehlo vlivu a od svých původních stylů odešlo, ale já…prostě jsem šťastný za to, že mohu pokračovat v tom, co jsem měl vždy nejradši…
O to raději jsem, že takovýto srdcař je součástí letošního line-upu Transmission…
Já jsem slyšel, že i loňská Transmission byla super. Sice nebyla úplně o stylu trance, ale byla fajn. Podle letošního line-upu a informací, co mám, se Transmission vrací ke svým kořenům, já jsem za to nesmírně rád a jsem velmi poctěn, že jsem byl osloven a mohu být u toho…
Co nám můžeš prozradit o svém setu, který na Transmission odehraješ? Máš v rukávu nějaké speciální překvapení?
Určitě návštěvníky čeká několik exkluzivních ukázek z mé nové kompilace, které jsem si nově editoval, nějaké mé songy a pokaždé, když někde hraji a jde o akci takového rozměru, jako je třeba Transmission, tak zahraji minimálně jeden až dva kousky, které jsou unikátní právě pro ten určitý event. Více prozrazovat nechci. Je pro mě vždy velký darem, že svojí hudbou a hlavně výběrem písní, které do svých vystoupení zakomponuji, fanoušky potěším a překvapím, proto je i v případě Transmission chci raději ponechat v očekávání.
Máš na závěr něco na srdci, co bys chtěl vzkázat těm, kteří na Transmission vyrazí, nebo si ještě nejsou jisti, zda by měli na tuhle akci dorazit?
Pokud jsou tací, kteří si nejsou jisti, tak by měli okamžitě tento postoj přehodnotit (smích). Tahle akce není jen o dobré hudbě, je to jedinečný koncept, kdy hudba a to, co se odehrává vizuálně naživo, spolu neuvěřitelně funguje. Celá ta produkce je prostě neuvěřitelná! Navíc letos je připravená naprosto fenomenální světelná show, takže pokud člověk chce v životě něco takového zažít, určitě by si to neměl nechat ujít…
Giuseppe, díky moc za Tvůj čas, ať se ti daří s novou kompilací, hodně štěstí na turné a těšíme se za necelé dva týdny v Praze!
Já taky děkuju a všechny srdečně zdravím…
Pro United Music připravil Jaromír Koc
Transmission ’Seven Sins’
25.10.14
O2 arena Praha
Vstup otevřen: 20:00
Konec: 06:00
Zdroj: United Music
