Vrací se kapela, které hotelový personál spálil luxusní obytný autobus Anti-Flag se vrací na místo činu. I tak by se dal nazvat návrat kapely, které před třemi lety hotelový personál v Trutnovì napojil na obrácenou fázi přívodní elektrický kabel a luxusní obytný tour autobus tak vypálil. Kapela odjela se spálenými vnitřními elektrickými rozvody a na cestì byla nucena autobus vymìnit. Škodu zachránilo dobré pojištìní a příhoda již nyní budí úsmìv a oboustranné pochopení.
Anti-Flag jsou však především známí punk rockovou energičností svých vystoupení s neopunkovými prvky. „Při jejich prvním vystoupení na festivalu před třemi roky byli natolik strhující a energičtí, že jsme se je letos rozhodli pozvat znovu a dát jim více prostoru. Je to i malá satisfakce s omluvou a dýmkou míru,“ říká k tomu s úsmìvem Eva Navrátilová Lipová.
O trutnovském festivalu se traduje, že podstatný není program, kapely a umìlci, kteří zde hrají, ale moment setkání. Kdy budou jednotlivé kapely hrát se návštìvníci vìtšinou dozvídají až na místì z Festivalového samizdatu. „I když program jednotlivých dnù od vzniku festivalu nezveřejňujeme, neb ctíme moment překvapení a především setkání, výjimky potvrzují pravidlo. Anti-Flag vystoupí první den festivalu, ve čtvrtek večer,“ říká k tomu zakladatel festivalu Martin Vìchet alias Geronimo – Black Elk Warrior.
Who is ANTI-FLAG – Dnes již kultovní Anti-Flag vznikli v úspìšném pùsobišti známého českého hokejisty, v Pittsburghu, v roce 1988, ale až po devíti letech vydali své první album. Už svým názvem kapela dává najevo, že není vùbec apolitická, ve svých textech se ostře vyjadřuje proti korupci v politice, rasismu, fašismu a policejní brutalitì. Svými texty Anti-Flag předčí mnohá přemýšlivìjší uskupení napříč žánry. „Kapela koketuje s až levicovým smýšlením, což by je možná přešlo, kdyby strávili nìkolik let ve východní části Evropy před rokem 1989 či přímo v komunistickém kriminálu. Ale naopak by jim to asi slušelo ve stodolách na undergroundových a ilegálních koncertech,“ říká k hudbì a postojùm kapely zakladatel festivalu, jež v roce 1987 rozprášila komunistická StB, Martin Vìchet. S koncertem Anti-Flag se na Bojištì po roce vrátí i oblíbené šipky z pódia, kterými vloni publikum poctil jejich vynálezce a ikona punku a nezávislosti Iggy Pop. „Anti-Flag nejsou žádní uhlazení hoši, ale energická a rozskákaná kapela, která svoji hudbou, tancem a energií nenechá jeden mokasín v klidu. To, že začátkem roku 2009 museli zrušit zbytek svého evropského turné, protože si jejich frontman Justin Sane zlomil na pódiu klíční kost a krátce před ním bubeník tři žebra, mluví za vše,“ dodává s úsmìvem Martin Vìchet alias Geronimo.
Adam Cohen – prázdninová třešnička festivalu a nejen odlesk svého otce
Trutnov Open Air se vyznačuje neotřelou dramaturgií, zajímavou historií a specifickou atmosférou, kterou jeho častý návštìvník a kmenový náčelník Václav Havel označil za spikleneckou pospolitost. Je nasycen extrémy a hudebními rozličnostmi. To potvrzuje i letošní vystoupení syna slavného otce, který není jen otcovým odleskem. Do Trutnova přijede Adam Cohen, syn legendárního písničkáře Leonarda Cohena. „Tento muž se srdcem romantickým jak z Villonových básní, se šarmem a elegancí po tátovi, jehož hlas poznamenávají cesty pravdy, lásky a poznání, vystoupí na pódiu podhorského ležení před punkovou kapelou Anti-Flag,“ říká k tomu zakladatel festivalu Martin Vìchet.
„Vzpomínám si, jak jsem mnohokrát vidìl mého otce v tričku a spodním prádle u kuchyňského stolu brnkat na kytaru. Samozřejmì mì to ovlivnilo. Ani rozchod rodičù nemìl negativní dopad na mou výchovu, rodiče byli i tak skvìlí. Bìhem rozvodu mùj otec tábořil na konci naší příjezdové cesty, abychom se vidìli, protože nesmìl k nám do domu,“ vzpomíná Adam Cohen na své dìtství. Když mu bylo 17, témìř zemřel při tragické dopravní nehodì. Utrpìl zlomeninu krku a mìl devìt zlomených žeber, propíchnuté plíce a rozdrcené břicho. Zranìní nohou a pánve přinutilo Adama ležet sedm mìsícù v nemocnici. Bìhem tří mìsícù, kdy byl Adam zcela bezmocný, jeho otec Leonard jej chodil dennì navštìvovat a četl mu.
„Strávil jsem čas s Jakobem Dylanem a Seanem Lennonem. S Chrisem Stillsem jsme dlouho byli blízcí přátelé a Rufus Wainwright je nyní součást rodiny – je otcem dítìte mé sestry. Vytvořili jsme takový „klub synù“ – všichni jsme zdìdili dobré jméno a snad i nìjaké nadání,“ pravil Adam Cohen.
V roce 1998 vyšlo mladému šansoniérovi, který přišel do bližšího kontaktu s písničkářskou scénou bìhem pobytu v newyorské čtvrti Greenwich Village a v Los Angeles, debutové album nazvané prostì Adam Cohen. Deska sklidila pochvalné kritiky a byla považována za slibný začátek. Vzešel z nìj i rádiový hit Cry Ophelia.
„Když zpívá, slyšíme v jeho hlase zvuk prvních alb Leonarda Cohena, natočených ještì předtím, než slovutnému lady-killerovi udìlaly cigarety a panáky z hlasivek prošívanou krajku. Jeho aktuální deska se jmenuje Like A Man, což je prý titul, který mu doporučil hrdý táta se slovy: „Na téhle desce už zníš jako muž.“ Sám Adam považuje za nejvìtší poklonu otcovo konstatování, že na albu jsou minimálnì dvì prvotřídní milostné písnì. Pravda – kdo jiný už by to mìl vìdìt…,“ hodnotí Adama Cohena hudební publicista Michal Bystrov. „Hvìzdné manýry jsou mu na hony vzdálené, i když má ve svých devìtatřiceti na hudební scénì v rodné Kanadì velmi slušnou reputaci. Na svém třetím albu se Adam Cohen vypořádává se svými dosavadními vztahy, a to tak, že o každé z „bývalek“ napsal píseň. Vzhledem k tomu, že na CD je jedenáct skladeb, dá se předpokládat, že přinejmenším tolik bylo Adamových známostí,“ doplňuje Michal Bystrov.
Vrací se také americká kapela, která před dvìma lety málem zbořila Undergroundový stan
„Od chvíle, kdy před dvìma lety The Flying Eyes sestoupili z pódia Undergroundového stanu, často odpovídáme na dotazy, kde jsme ke kapele přišli, jak ji objevili a zda-li ještì nìkdy přijedou. The Flying Eyes totiž před dvìma lety rozčeřili psychedelické vody a doslova uhranuli zdejší alternativnì smýšlející publikum. Svým dlouhým nočnì ranním koncertem málem zbořili celý stan. Z pódia se linuly tóny jak z časù nejpsychedeličtìjšího období hudby v současných aranžích,“ vzpomíná Martin Vìchet. „Nejsme zařaditelní do žádné škatulky, nenabízíme žádné šťastné syntetizátorové linky. Naše hudba má příliš mnoho zmìn tempa a zvukových variací, aby byla jednoznačnì zařazena do garážového rocku. Máme ji prostì rádi,“ říkají hoši z kapely. The Flying Eyes hrávají na rùzných nezávislých setkáních a festivalech na farmách podél východního pobřeží Spojených státù. „Je nám to sympatické a evokuje to ilegální koncerty po stodolách undergroundových barákù za komunistù i nyní. Našli jsme se navzájem – oni nás a my je,“ uzavírá Martin Vìchet alias Geronimo, tvùrce podhorského programu.
Zdroj: Trutnov Open Air Music Festival
